Rally team & pronájem WRC vozů
Horácká rallye začala pro Profiko rally team již v Sosnové, kde se porouchala u Trněného octavie převodovka a nebylo dlouho jasné, zda bude včas opravena. Nakonec se vše stihlo, objevily se však další potíže. Letos potřetí byl problém s tlakem oleje v diferenciálu, ke kterému se zejména na začátku soutěže přidaly obtíže s řazením. Po prvních čtyřech rychlostních zkouškách jsme mohli octavii ze západu Čech nalézt na třicátém místě výsledkové listiny, což bylo daleko za předpokládaným umístěním, které by mohlo zaručit zisk priority pro příští rok. V servisní zoně mechanici opravili jak vedení oleje, tak řazení a Trněný začal zajíždět časy kolem první desítky. Z jeho jízdy se vytratila pohoda a radost z pěkného svezení, protože autu nevěřil a místo soustředění na jízdu neustále očekával nějakou nepříjemnost. Přesto se dokázal posunout o deset míst výše. Přes noc přeci jenom v sobě dokázali Karel Trněný s Václavem Pritzlem najít zbytky motivace a pustili se do dalšího boje s časem. Postup vzhůru zpomalil kámen na RZ 12 o který prorazili pneumatiku a opět něco ztratili. Poté co se na trať snesl déšť a škodovka přestala zlobit, dařilo se Trněnému s Pritzlem zajíždět časy blížící se původním představám. V posledních třech vložkách byli vždy čtvrtí a konečně se protlačili na deváté místo. Spolujezdec Václav Pritzl soutěž hodnotí takto: “Tentokrát se nám pokazilo snad vše co se pokazit mohlo. Vedle řazení a diferenciálu na začátku, nás nepotěšila guma, kterou jsme udělali na šutru vytaženém na výjezdu ze zatáčky a ztratili jsme další více než minutu. Když se dalo do deště, měli jsme samozřejmě obuté slicky a ještě se nám potilo okno. Přestože závěr již vypadal lépe, neříkám, že dobře, jen lépe, tak nás ani moc nepřekvapilo, když došel benzín. Palubní počítač si s námi zahrál, prostě tentokrát bylo vše proti nám a ani na konci to nemohlo být jinak. Říkáme si, že co tě neporazí, to tě posílí a my jsme tentokrát byli hodně “posilováni”. Za jediný klad této soutěže považuji jen to, že jsme ji dokončili. Byla to spíš otázka vůle. Ukazuje se, že nic nejde uspěchat a že k pořádným výsledkům vede ještě dlouhá cesta a my jsme na jejím začátku. Dílčí časy z jednotlivých vložek naznačují, že pokud funguje posádka a auto, tak jsme vepředu vidět a naším cílem pro nejbližší období je, udělat vše pro to, abychom byli vidět stále častěji”.
Podstatně lépe se dařilo Kateřině Trojanové a Janě Pluhařové s felicií v nejslabší áčkové třídě. Před Horáckou rallye byla děvčata na třetím místě své třídy a tuto příčku také chtěla bránit. To ale neznamená, že by Kateřina jela jen na jistotu, takový způsob boje je člence klanu Trojanů bytostně cizí, takže na šesté rychlostní zkoušce si připsala své historicky první vítězství v rychlostní zkoušce a první den končila mezi čtrnáctistovkami třetí. Když v neděli musel odstoupit Pavel Okrajek, nabídl tím, samozřejmě nedobrovolně, Kateřině možnost zaútočit na celkově druhou příčku za jistým vítězem třídy Hodaněm. Ještě před poslední vložkou sahaly Kateřina s Janou po celkovém stříbru, to by však nesměly být členkami smůlou stíhaného Profiko teamu. Letos již dvakrát musela odstoupit ze slušného umístění na posledním měřeném testu a málem tomu tak bylo i nyní: “Byla to hodně těžká soutěž a moc mě mrzí chyba na poslední vložce. Kousla se mi převodovka s sáňkovaly jsme ven. Zůstaly jsme viset za břicho na břehu a čekaly, až nás diváci vrátí zpátky na silnici. Přišly jsme o třetí místo tady a jediný bodík nám chyběl k druhému celkově. I tak mám velkou radost za sebe, za tátu, který nám moc pomáhá i za bráchu. Ohromně si cením úspěchu ve třídě plné chlapů. Oslavy byly dobré a dlouhé, kdybych věděla že se mi podařilo vyhrát vložku, tak by to bylo asi ještě větší”.
Milan Hauer, www.motorsport-review.cz
